STOPAŘ - Veronika HB

Nezastavuj osamělé slečně. Nařkne tě ze znásilnění a budeš platit, platit, platit. Dokud tě úplně nezničí.

Bylo sychravo a nehostinná vrchovina z rádia věštila i náledí. Stála u Havlíčkova Brodu na dost nešťastném místě. Zahalená, zády k přívalovému větru, který je ve zdejší otevřené krajině na denním pořádku. Přibrzďuji, abych si ji ve zpětném zrcátku více prohlédl. Docela pěkná v té kapuci. Takhle ji ale nikdo nezastaví.

Zapínám výstražná světla. To místo, mrholení, mlha a vítr jsou opravdu nešťastné kombinace.

"Dobrý den, to jste hodný, jedete na Hradec?" Obvykle milým hláskem se ptá každá. Teprve teď ji mohu pohlédnout přímo do tváře. Hezká a milá. Na kurvu co mne nařkne ze znásilnění rozhodně nevypadá.

"Jasně sedejte, ať mi to tu nenavlhne." zašpásuji a uklízím bordel ze spolujezdcova sedala.

"Díky." vděčně se usadí a opět se na mne mile podívá.

"Tak sama v takovém nečase a tak daleko?" zahajuji rozhovor obvyklou otázkou.

"Hm." moc komunikativní asi nebude. Přidávám topení, aby se trochu zahřála

"Tu bundu si sundejte, vzadu na sedadle vám spíše proschne." vzápětí si uvědomuji, co jsem za magora. Vždyť si o ten případný průser přímo říkám. Už z toho ale nejde couvnout.

"Myslíte?" ještě více se zachumlá do provlhlého prádla.

"Nebojte, já nejsem úchyl." uklidňuji vsuvkou pro lepší atmosféru v kabině,

"No jak myslíte?" Snad aby mi vyhověla, nebo ji byla už opravdová zima i přes puštěné topení naplno. Pomalu ostýchavě rozepíná zip. Periferně ji sleduji, tak jako každého, koho si vezmu k sobě.  A je to tady. Na hoře bez. Spodek jen kalhotky a návleky končící nad koleny, aby nebylo vidět, že je pod bundou úplně nahá. 

"A kurva!" Spontánně mi ulétne a okamžitě mířím ke krajnici

"Ale já nejsem kurva." To už stojíme. Nakloním se přes ni, otvírám dveře a rázně ukazuji ven. Jedno mne ale zarazilo. Jak ji ležím obličejem na klíně abych dosáhl na kličku a rázně otevřel za aretované dveře spolujezdce, z vlhké bundy cítím špitál. Takovou tu odpornou dezinfekci. Žádnou lacinou voňavku, parfém.

"Jsem z místního blázince. To není ústav. To je kriminál. Zdrhla jsem jim." vysvětluje a natahuje a snaží se zpět zahalit. V této nestandartní poloze se nevěřícně otáčím nahoru, hlavu na jejím klíně těsně pod jejími ňadry.

"Já tam nebudu pane. Nevyhazujte mne prosím. Zavřeli mne tam neprávem. Musím domů. Domů za tátou." To už brečí naplno. Opravdu na kurvu nevypadá. Ještě jednou si ji prohlédnu. Úžasné mladé kůzle. Ani ty kalhotky nemá rajcovní. Nenamalovaná, páchnoucí špitálem a nahá. Venku začalo sněžit. 

"Kurva to je situace." Zasakruji si spontánně.

"Já opravdu nejsem kurva." Trhavým vzlykotem si utírá nos do rukávu. Už o tom nepochybuji. 

"Dobrá tedy, já vás za tatínkem hodím. Ale zkusíte na mne něco zkusit. Vysypu vás do té zimy bez bundy." Rezignuji a ujasňuji pravidla naší úmluvy. 

"Určitě ne pane. Určitě nic nezkusím. Budu tu jako puťka." Opět se zahaluje do mokré bundy. Ze zadního sedadla pravou rukou podávám svou vyhřátou bundu.

"Vezměte si tuhle, ať mi tu ještě nenastydnete." Vděčně se převléká a dle úmluvy mlčí. Zaslechl jsem jen takové špitnutí.

"Děkuji pane." Přemítám. Na blázna nevypadá. Co se tak asi mohlo stát. Je půvabná, štíhlá a pokorná. Kolik ji tak asi může být? Dvacet? Dvaadvacet? Tak rád bych se zeptal, ale máme tu úmluvu o mlčení. Nechci vypadat jako úplný kretén. V duchu si nadávám proč zrovna já, když chci někoho vytáhnout ze srabu, okamžitě mi hrozí kriminál?

(pokračování příště)

 

 

Autor: Milan Kalous | sobota 23.11.2019 4:49 | karma článku: 20,07 | přečteno: 900x
  • Další články autora

Milan Kalous

Promořená stopařka

Je to týden a Verča nikde. Docela jsem si na ni zvykl. Ale co když už je také promořená? Včera to bylo v televizi. Zcela fundovaně o tom vedli debatu. Nejdřív jsem si myslel, že se dívám na nějakou ujetou Partičku s Genzerem

7.4.2020 v 6:39 | Karma: 16,50 | Přečteno: 728x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Kalous

Stopařka bez roušky

Zvonek. CRRR. To bude Veronika. Stavila se s rouškami, jak slíbila. Otvírám z vesela a zvu ji dál. "Kde máš roušku?“ Nemyslím to zle. Vždyť jsem také bez roušky. Jsem přece doma ne?

3.4.2020 v 6:52 | Karma: 14,45 | Přečteno: 789x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Kalous

Stopařka v roušce

Všechno se zastavilo. Úplně všechno. Policie má jiné starosti.Silnice pusté, bankovní účet vysychá, dovolená v háji. No tak budeme doma. Vždyť je tady také hezky. Pouštím si nově spuštěný televizní kanál pro seniory..

28.3.2020 v 6:49 | Karma: 13,20 | Přečteno: 645x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Kalous

Stopařka - sms

Ten dopis mi byl čert dlužen. Verču mi byl čert dlužen. Celý ten stop mi byl čert dlůžen. Co mohu dělat? Nemohu dělat vůbec nic. Mohu jen napsat sms, že nestíhám, že se omlouvám, že mi to je moc líto. Ale čeho? Že jsem srab?

5.3.2020 v 6:54 | Karma: 13,52 | Přečteno: 558x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Kalous

Stopařka - dopis

Veronika se od mámy konečně odstěhovala a všechno vyšumělo do ztracena. Už jsem ani nekontroloval katastr. Hlavně jsem přestal brát stopařky. I když je pravdou, že občas mi hlavou prolétlo, co všechno se tu noc mohlo stát.

3.3.2020 v 6:59 | Karma: 14,97 | Přečteno: 632x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Kalous

STOPAŘKA - ve střehu

Hodil jsem celou tu stopařskou etýdu za hlavu a soustředil se zase sám na sebe. Nevolají. Také nevolám. Jen občas zkontroluji mámin katastr nemovitostí, jestli jsou brambory na řádku a všechno je v pořádku. Jak s oblibou říkávala.

12.2.2020 v 17:19 | Karma: 13,81 | Přečteno: 564x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Kalous

STOPAŘKA - klid před bouří

Hned po výuce volám máti "Jak to vypadá?" V ledasčem má vždy pravdu. Tak jako každá matka. Nicméně polonahé děvče toulající se sychravou krajinou, toho času spící v její ložnici je zdá se mi i pro ni nevšední situace.

10.2.2020 v 15:33 | Karma: 17,38 | Přečteno: 607x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Kalous

STOPAŘKA - můj osud

Stoupáme po schodišti starého bytového domu jako zloději zkoumající každé mezipatro pohledem nahoru. Čtvrté patro. Zdá se tu být klid. Také proč ne. V půl páté ráno. „Máš klíče?“

9.2.2020 v 6:33 | Karma: 18,77 | Přečteno: 781x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Kalous

STOPAŘ - Veronika doma

Sedím u té pumpy neschopen čehokoli. Vzít si cizí osobu do auta je dnes opravdu hazard se životem. Pomalu mi dochází, co se vlastně stalo. Kontroluji. Doklady mám u sebe, brašna s laptopem je také na místě, mobil,... Sakra mobil.

6.12.2019 v 5:20 | Karma: 18,35 | Přečteno: 713x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Kalous

STOPAŘ - Veronika ŽD

To mlčení je nesnesitelné. U Ždírce jsem to nevydržel. Tak mladá a v blázinci v Brodě? Od tama prý není návratu. To mi nějak nesedí. Přemýšlím nahlas. Jako první jsou zde přece psyhiatrická zařízení.

26.11.2019 v 7:19 | Karma: 14,45 | Přečteno: 659x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Kalous

STOPAŘ - novodobé somráctví

Zastavit dnes stopaři je hazard se životem. Uvolňovaly se mantinely, uvolnily se i mravy. Pořád mám ale pocit, že jako řidič těm stopařům něco dlužím.

17.11.2019 v 5:04 | Karma: 16,47 | Přečteno: 675x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Kalous

STOPAŘ - naděje i strach

V listopadu se v každém z nás probudila naděje, ale i strach. My co jsme nikdy na západě nebyli a znali ho jen z každodenních komunistických propagand jsme vedle euforie pocítili i úzkost. Obstojím? Osvědčím se? Nelžete, že ne!

16.11.2019 v 6:39 | Karma: 10,08 | Přečteno: 212x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Kalous

STOPAŘ - listopad 1989

Nejlepší časy na stop byly, když pukaly ledy. To vám stavěli ještě než jste přišli na stanoviště. Bohatší, chudší, vzdělaní i hloupí. Všichni. Stačilo mít pod paží pár smotaných plakátů a na silnici se o vás poprali.

10.11.2019 v 6:07 | Karma: 14,64 | Přečteno: 395x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Kalous

STOPAŘ - funebrák

Je dobře, že dnes už tolik stopařů na cestách není. Je dobře, že to studenti nemají zapotřebí a jezdí téměř zadarmo. Je ale škoda, že přijdou o ty zážitky, co jsme na stopu zažívali my. Tak třeba tenhle.

9.11.2019 v 6:22 | Karma: 18,31 | Přečteno: 476x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Kalous

V zajetí hry IX. - návrat

Výmluvy Tomáše, že ho spravedlnost dostihla pro nesplacené dluhy ho do basy zřejmě opravdu dostanou. Otázkou je, co bude dál. Dluží podle portálu justice celkem milión korun. To už je slušná částka.

5.11.2019 v 17:30 | Karma: 8,77 | Přečteno: 185x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Kalous

V zajetí hry VIII. - vězení

Tak už to má jisté. Tom. Dva roky natvrdo. No ale pozor, jak bude splácet tu insolvenci? Jak bude splácet alimenty? Neměl prostě podvádět. Nebudu si dělat výčitky. Nebudu.

3.11.2019 v 7:38 | Karma: 13,04 | Přečteno: 344x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Kalous

V zajetí hry VII. - trestní oznámení

Podat na lumpa trestní oznámení není jen tak. Chce to odvahu a jistotu, že toho kdysi blízkého, milého, pozorného gaunera chcete opravdu zlikvidovat. Poslat do vězení. A teď na jak dlouho? Rok je málo, deset je moc.

31.10.2019 v 6:31 | Karma: 12,42 | Přečteno: 429x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Kalous

Demokracie před soudem

Jméno: Demokracie. Datum narození: 17.11. 1989. Narozena: v Československu. Národnost: Česká Státní příslušnost: ČR-EU

30.10.2019 v 8:13 | Karma: 9,54 | Přečteno: 293x | Diskuse| Společnost

Milan Kalous

V zajetí hry VI. - lék na insolvenci

Víme jak to u nás chodí. Víme jak si půjčit mega a vrátit jen třetinu. Vědí to gembleři. Vědí to hlavně podvodníci.

29.10.2019 v 5:34 | Karma: 13,15 | Přečteno: 341x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Kalous

ŠKOLA HROU - školní jídelna

Tak už to začalo. Dva měsíce ve škole mi připadají, jako by měl už být konec školního roku. Vyždímaný, podrážděný, s příznaky totální únavy. Doufám, že je to jen ta podzimní a nebo jsem nastavil moc rychlé tempo.

28.10.2019 v 7:08 | Karma: 11,57 | Přečteno: 460x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 177
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1463x
Jen se tak dívám a naslouchám tónům kolem sebe.