Neděle 8. prosince 2019, svátek má Květoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 8. prosince 2019 Květoslava

Čest poraženým

23. 11. 2016 15:28:24
Takhle to dál nejde. Nebudu psát o rakovině,ani Janině,ani o její vagíně. Mám totiž takové neblahé tušení, že všechno je úplně jinak a že jako starej vůl jsem zase naletěl. Vrhnu se tedy do práce.

Vyplním tento čas intenzivní prací ve školství a budu myslet jen na příjemné a veselé věci. Pokud to ovšem v tomto novodobém prostředí vzdělanosti a morálky půjde.

Takový Korbič. Do školy si chodí, kdy chce, upravený podle intenzity pařby z předešlého dne. Přijde si s nevinným úsměvem idiota na druhou hodinu a nevíš, jestli je zhulenej, nebo si z tebe dělá dobrý den.
„Dobrý den pane učiteli. Umluvte můj pozdní příchod, ale slunce dnes vstalo dříve, než jsem procitl.“
Třída zaburácí a já vím, že je po výuce.
„Kamile, já ti tohle tolerovat nebudu. Jak k tomu přijdou ostatní?“ výmluvně se otírám o dav v lavicích v naději že mi přitaká.
„Pane učiteli, já vám to tedy řeknu.“ Třída nápadně utichá plna očekávání, co přijde.
„Já si po ránu musím dát minimálně jednu hodinu parní lázeň a pak nestíhám.“
„Cože?“
„Jinak mé tělo nefunguje.“ Reaguje zcela vážně, že by mu to člověk i věřil.
„Kamile! Já tě z tohohle ústavu dostanu, jestli mne budeš dál ....“
Nálada ve třídě exploduje. Cítím ředitelku pod naší učebnou. Cítím převahu davu.
„Tak a ven!“ zařvu a rázně kynu směrem ke dveřím. Nedivil bych se, kdyby i ta ředitelka přišla, co že se to tam na tom druhém patře nad ní děje. I dav se leká a utichá.
Korbič usedá na své místo a komediálně si vybaluje učební pomůcky. Přitom si jen tak brouká.
Náhle je ticho, že bys slyšel i Melicharovo kručení v břiše.
„Vy mne odsud nedostanete pane učiteli.“ Tím, že se atmosféra zklidnila, ještě rád přistupuji na jeho hru.
„A proč si myslíš, že ne?“
„Protože za každou duši v tomto ústavu naše paní ředitelka pobírá čtyřicet tisíc korun a těch se jen tak nevzdá.“ Pleskne sešitem o lavici, jako že je připraven k výuce.
A jsem v řiti. Co na to říci? Vždyť má pravdu. Jsem bezmocný a poražený. Neschopný soustředění.
„Do konce hodiny si tedy pustíme poučný dokument: Nikola Tesla a jeho šílená elektřina.“
Neobratně vycouvávám z marného sporu, abych nabral dech na E2K, kde na mne již jistě čeká Gregor, podobný týpek Korbičovi.

Autor: Milan Kalous | středa 23.11.2016 15:28 | karma článku: 23.16 | přečteno: 642x

Další články blogera

Milan Kalous

STOPAŘ - Veronika doma

Sedím u té pumpy neschopen čehokoli. Vzít si cizí osobu do auta je dnes opravdu hazard se životem. Pomalu mi dochází, co se vlastně stalo. Kontroluji. Doklady mám u sebe, brašna s laptopem je také na místě, mobil,... Sakra mobil.

6.12.2019 v 5:20 | Karma článku: 12.75 | Přečteno: 424 | Diskuse

Milan Kalous

STOPAŘ - Veronika ŽD

To mlčení je nesnesitelné. U Ždírce jsem to nevydržel. Tak mladá a v blázinci v Brodě? Od tama prý není návratu. To mi nějak nesedí. Přemýšlím nahlas. Jako první jsou zde přece psyhiatrická zařízení.

26.11.2019 v 7:19 | Karma článku: 11.26 | Přečteno: 440 | Diskuse

Milan Kalous

STOPAŘ - Veronika HB

Nezastavuj osamělé slečně. Nařkne tě ze znásilnění a budeš platit, platit, platit. Dokud tě úplně nezničí.

23.11.2019 v 4:49 | Karma článku: 19.00 | Přečteno: 747 | Diskuse

Milan Kalous

STOPAŘ - novodobé somráctví

Zastavit dnes stopaři je hazard se životem. Uvolňovaly se mantinely, uvolnily se i mravy. Pořád mám ale pocit, že jako řidič těm stopařům něco dlužím.

17.11.2019 v 5:04 | Karma článku: 15.46 | Přečteno: 607 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Jiří Babor

Tvé horké líce

"Tvé horké líce na mé líce, pojď miláčku, ta vůně je od pšenice, pár obláčků nás bude chránit jemným stínem..."

8.12.2019 v 11:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Filip Vracovský

Přítel Sníh a kámoš Mráz

Poztrácené je nenávratně fuč, a nezbývá, než zavřít oči a zavzpomínat na to, když se člověk toužil rozjet s větrem v zádech...

8.12.2019 v 8:18 | Karma článku: 16.12 | Přečteno: 295 | Diskuse

Jakub Kouřil

Hladový démon

Slétli se démoni. Černí jako havrani a tiší jako netopýři. V tichosti seděli na bobku u černého ohýnku, a ohřívali si své pařáty. Ten nejmenší s hlavou velkou jako tečka v otazníku, se uklonil a promluvil ...

7.12.2019 v 20:28 | Karma článku: 5.53 | Přečteno: 152 | Diskuse

Dita Jarošová

O vlásek /povídka/

"Jedu po dálnici, nesmím usnout!" Sugeruje si Zuzka a bolí ji nos, čelo, má několik podlitin. Provoz je obrovský, je neděle, musí být fit zítra do práce. Přivezou celkem dva. Osvětlené Brno v zadním zrcátku se rychle vzdaluje...

7.12.2019 v 20:27 | Karma článku: 6.97 | Přečteno: 201 | Diskuse

Jan Šik

Dívka, co pekla vánoční cukroví, které bylo hnusné

Zmanipulovat veřejnost jde snadno. Stačí fotografie se svůdnou ženou, vanilkovými rohlíčky, veselým textem a potom už jenom sdílet, sdílet, sdílet...

7.12.2019 v 18:00 | Karma článku: 14.52 | Přečteno: 487 | Diskuse
Počet článků 169 Celková karma 12.10 Průměrná čtenost 1486
Jen se tak dívám a naslouchám tónům kolem sebe.

Najdete na iDNES.cz