Neděle 8. prosince 2019, svátek má Květoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 8. prosince 2019 Květoslava

Čest poraženým

22. 02. 2019 8:01:15
Globalizace prý rozkládá vztahy v rodinách. Taková fráze. Taková blbost. Bude to ale zřejmě pravda. Když jsme tu měli Ústřední výbor plný debilů, silnou STB a jasný vliv KGB, lidi drželi více při sobě. Taková blbost!

Nebojte se. Vysvětlím.

Karel Kryl zpíval. „...syn otce nenáviděl, bratr bratru škodil..“ Měl pravdu.

V 50-tých jistě.

V 60-tých vůbec.

V 70-tých určitě.

V 80-tých snad.

Co se ale děje dnes, nemá myslím obdoby.

Jak se ale jak zbavit, nebo jen zastrašit synka, co chce svou mámu poslat do kriminálu jen proto, že opustila komunistického policejního despotu, co měl budoucnost jasně daném režimu jasně naplánovanou? Kterému nedělalo žádný problém do kuchyně nainstaloval štěnice a celý čas mne psychicky i fyzicky týrat?

Jak se zbavit jednoho z nejbližších, co o vás ví všechno? Jak vysvětlit že povinností potomků je se o rodiče starat a ne je vydírat a okrádat?

Příběh, který pře vyprávím se mi opravdu stal. A nebude krátký. Trvá to už celých dvacet let.

Manžel jako vždycky v plné zbroji a odhodlání chytit dnes konečně lupiče a být tak ve své profesi úspěšný, vyrazil už v šest hodin ráno. Nechal jen lístek, že ho snad posílají na nějakou služebku. Neví kdy se vrátí. Zítra, pozítří? Prý zavolá. Dobrá tedy.

Mobilní telefony v 90-tých nebyly. Nezbylo než se s tím smířit.

Probouzím synka Miloně, aby byl dostatek času na snídani a celou tu ranní proceduru matek na mateřské. Školka otvírá už 6,30 a já si na 7,30 sehnala brigádu v hotelu Alexandria na snídaně. Jen na výpomoc. Na tři hodinky. Každá koruna dobrá.

Den proběhl jako každý jiný. Odpoledne vyzvedávám Milánka ze školky a přes nákup základních potravin s dobrou náladou se vracíme domů. Vše se zdá být v pořádku. Až na ten večerní telefon.

„Crrr, Crrr...“ pevná linka je jistota. Nezklamal.

„ To určitě volá táta, že dnes přijde později a že ho nikam neposílají.“ Volám na Milánka do pokojíčku.

„Haló,. Mílo jsi to ty?“ kdo jiný by mi také v osm večer volal?

„Ahoj Jani, prosím tě jdi do sklepa. Tam je ta hromádka uhlí a pod ní je aktovka. Můžeš ji přinést nahoru? Zavolám za pět minut.“ Asi nějaké tajné dokumenty říkám si. No Policie je policie. Vše musí být v utajení. To je jistá věc. Přemítám a spěchám, abych to do toho sklepa přes dvě patra za těch pět minut stihla.

Našla jsem ji. Byla to taková kožená kabela z padesátých let. Čekám na telefon.

„Crrr, Crrr,...“ bylo to až po půl hodině

„Ano zlato?“

„Máš Ji?“

„Mám.“

„Jani, otevři tu brašnu. Uvnitř je přehrávač s kazetou. Pusť si to. Bude tě to zajímat.“ Celá vystrašená, co by mne mělo zajímat, když se mne to vůbec netýká spouštím magnetofonový záznam.

„Milánku a co dnes budete dělat ve školce. Neříkala paní učitelka, že máte mít holinky, když je venku tak blátivo ....“ Nevěřím. To je záznam z minulého týdne. No to snad NE! On si nahrál, jak ráno vypravuji našeho syna do školky.

„Crrr, Crrr ...“

„Halo, to jsi ty Mílo?“ kuckám v záchvatu psychosomatického kašle do aparátu

„To abys věděla, že mám vše pod kontrolou, lásko... tu, tu, tu“ Telefon mi vypadl z ruky. Civím před sebe jak postřelené zvíře nechápající co se vlastně stalo a proč? Nevěřím.

Prostě ne.

To je nějaký zlý sen. Sakra.

Dnes mi dochází, že to je asi úplně „normální“ Byli jsme tak tak vychováni. Respektive oni byli tak vychováni. Více jak polovina národa udávala, šmírovala a kradla. Celých čtyřicet let a nejhorší je na tom to, že se tato neřest se dědí. Staří kreténi z komunismu učí ty mladé.

Ne, že vyhynou. Oni si ty praktiky předávají.

„Kurva co s tím?“ (Kurva je Italsky zatáčka. Pozn. Autora)

Autor: Milan Kalous | pátek 22.2.2019 8:01 | karma článku: 8.61 | přečteno: 325x

Další články blogera

Milan Kalous

STOPAŘ - Veronika doma

Sedím u té pumpy neschopen čehokoli. Vzít si cizí osobu do auta je dnes opravdu hazard se životem. Pomalu mi dochází, co se vlastně stalo. Kontroluji. Doklady mám u sebe, brašna s laptopem je také na místě, mobil,... Sakra mobil.

6.12.2019 v 5:20 | Karma článku: 12.75 | Přečteno: 424 | Diskuse

Milan Kalous

STOPAŘ - Veronika ŽD

To mlčení je nesnesitelné. U Ždírce jsem to nevydržel. Tak mladá a v blázinci v Brodě? Od tama prý není návratu. To mi nějak nesedí. Přemýšlím nahlas. Jako první jsou zde přece psyhiatrická zařízení.

26.11.2019 v 7:19 | Karma článku: 11.26 | Přečteno: 440 | Diskuse

Milan Kalous

STOPAŘ - Veronika HB

Nezastavuj osamělé slečně. Nařkne tě ze znásilnění a budeš platit, platit, platit. Dokud tě úplně nezničí.

23.11.2019 v 4:49 | Karma článku: 19.00 | Přečteno: 747 | Diskuse

Milan Kalous

STOPAŘ - novodobé somráctví

Zastavit dnes stopaři je hazard se životem. Uvolňovaly se mantinely, uvolnily se i mravy. Pořád mám ale pocit, že jako řidič těm stopařům něco dlužím.

17.11.2019 v 5:04 | Karma článku: 15.46 | Přečteno: 607 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Jiří Babor

Tvé horké líce

"Tvé horké líce na mé líce, pojď miláčku, ta vůně je od pšenice, pár obláčků nás bude chránit jemným stínem..."

8.12.2019 v 11:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Filip Vracovský

Přítel Sníh a kámoš Mráz

Poztrácené je nenávratně fuč, a nezbývá, než zavřít oči a zavzpomínat na to, když se člověk toužil rozjet s větrem v zádech...

8.12.2019 v 8:18 | Karma článku: 16.37 | Přečteno: 298 | Diskuse

Jakub Kouřil

Hladový démon

Slétli se démoni. Černí jako havrani a tiší jako netopýři. V tichosti seděli na bobku u černého ohýnku, a ohřívali si své pařáty. Ten nejmenší s hlavou velkou jako tečka v otazníku, se uklonil a promluvil ...

7.12.2019 v 20:28 | Karma článku: 5.96 | Přečteno: 153 | Diskuse

Dita Jarošová

O vlásek /povídka/

"Jedu po dálnici, nesmím usnout!" Sugeruje si Zuzka a bolí ji nos, čelo, má několik podlitin. Provoz je obrovský, je neděle, musí být fit zítra do práce. Přivezou celkem dva. Osvětlené Brno v zadním zrcátku se rychle vzdaluje...

7.12.2019 v 20:27 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 202 | Diskuse

Jan Šik

Dívka, co pekla vánoční cukroví, které bylo hnusné

Zmanipulovat veřejnost jde snadno. Stačí fotografie se svůdnou ženou, vanilkovými rohlíčky, veselým textem a potom už jenom sdílet, sdílet, sdílet...

7.12.2019 v 18:00 | Karma článku: 14.52 | Přečteno: 488 | Diskuse
Počet článků 169 Celková karma 12.10 Průměrná čtenost 1486
Jen se tak dívám a naslouchám tónům kolem sebe.

Najdete na iDNES.cz