Neděle 8. prosince 2019, svátek má Květoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 8. prosince 2019 Květoslava

STOPAŘ - listopad 1989

10. 11. 2019 6:07:57
Nejlepší časy na stop byly, když pukaly ledy. To vám stavěli ještě než jste přišli na stanoviště. Bohatší, chudší, vzdělaní i hloupí. Všichni. Stačilo mít pod paží pár smotaných plakátů a na silnici se o vás poprali.

"Kluci, co se děje? Kluci, vy jste dobří. Kam to spěje? Kam to bude?" musím říci, že jsme si i vybírali. Sice od pohledu komunistu nepoznáte, ale estebák se odhadnout dal. Podle nasraného ksichtu a značky vozu. Jako studenti jsme měli informace z první ruky, tak nabylo divu. Sto padesát kilometrů jsem zvládl i za hodinu a půl.

"Kam to bude?" ptá se chlapík elektricky staženým okénkem spolujezdce. To bylo jasné. Estebák, nebo vysoko postavený soudruh. Jako kuřák startek jsem bezpečně rozpoznal voňavý závan dýmu z Amerik. Vůně tuzexu určená jen pro vyvolené. Říkali jsme si na koleji, že s takovýma jezdit nebudeme. Ne snad proto, že byli z druhé strany barikády. Už vůbec ne proto, že bychom se jich báli. Přímo z nich sálalo jak mají staženou prdel, co bude dál. A právě proto jsem porušoval kolejní úmluvy. Bavilo mne je strašit. Vymýšlel jsem si hrůzostrašné historky o linčech, prvních popravách jako odvetu za Horákovou. Líbilo se mi plnit jejich kalhoty strachem.

"Do Hradce." otvírá mi sám přes sedadlo spolujezdce dveře, tak jak se to dělávalo, když si oba dva odsouhlasili pohledem, že ano.

"Můžu si dát bágl na zadní sedadlo, aby se mi ty plakáty nezmačkaly?"

"Jasně." mluvil s nadstranickou lehkostí. To byli jasné příznaky jejich samolibosti, nedotknutelnosti. Jen počkej, řekl jsem si. Čekám na první otázku.

"Tak co, jak to jde?" Nabízí mi Kamelku. Neodmítám.

"Jo, je to dobrý. Konečně. Kurva konečně se to zlomilo." Nasávám jemný aromatizovaný kouř a čekám další otázku. Vím, že přijde. Další, a další, a další. Tak jako když on vyslýchal na služebně. Přišla.

"Co stávkové výbory? Mají to pod kontrolou?" Pořád nadstranicky, jako, kdyby ty výbory zakládal.

"Jasně. Dnes tam ukopali jednoho hajzla stávkokaze. Nějakého synka politruka. A zítra půjdou další. Už je separovali. To víte, zrno se musí oddělit od plev." cítím jak stahuje nohu z plynu a periferně mne zkoumá. Potahuji z jeho cigára a opravdu si to užívám.

"Fakt jo? Kurva!" Nevšiml si, že mu jeho nedopalek už pálí prsty. Zatřepe rukou a chaoticky se ho zbavuje na podlahu vozu s následným, až hysterickým zadupáváním. Tím jsme se lehce rozkymáceli a málem trefili protisměr. Sakra, nesmím na něho tak zhurta, nebo mne tu ještě zabije.

"Fuck you. Ti prominentní hazli si nic jiného nezaslouží." Užívám si jeho zjevné nejistoty.

"Počkejte kluci, přece nebudeme jako oni." Ha, ha, ha... Prý nebudeme.

"Budeme. A budeme dvakrát horší!" Típu jeho Camelku do popelníku.

"Zastavil byste mi támhle na zastávce, já tam lípnu jeden plakát." Pro tenhle případ jsem si včera večer nakreslil specialitu.

"Jasně. Přitom trefil obrubník, jak už byl mimo. " Je pěkně vyděšený. Dorazím ho. Vytahuji z role plakátů ten oddělený od těch ofiko. Hrábnu dozadu pro bágl a už jsem venku.

"Zatím se mrkněte pod sebe, aby jste nevyhořel od toho vajglu." Vystupuji a rozvinuji plakát formátu A0 s oběšeným komunistou na stožáru před budovou ÚV KSČ. Pod tím rudý nápis - JSTE NA ŘADĚ SOUDRUZI - Z nápisu zkapává krev. Slyším jak zahvízdaly gumy a byl pryč. Přitom trefil ten samý obrubník. Kdyby tak chtěl kurva vyhořet. Pomyslel jsem si. Sroloval zpět ten jediný plakát a nasedl do právě přistaveného nového vozu.

"Kam to bude?" směje se na mne chlapík v trabantu v ušmudlaných montérkách.

Autor: Milan Kalous | neděle 10.11.2019 6:07 | karma článku: 13.44 | přečteno: 345x

Další články blogera

Milan Kalous

STOPAŘ - Veronika doma

Sedím u té pumpy neschopen čehokoli. Vzít si cizí osobu do auta je dnes opravdu hazard se životem. Pomalu mi dochází, co se vlastně stalo. Kontroluji. Doklady mám u sebe, brašna s laptopem je také na místě, mobil,... Sakra mobil.

6.12.2019 v 5:20 | Karma článku: 12.76 | Přečteno: 424 | Diskuse

Milan Kalous

STOPAŘ - Veronika ŽD

To mlčení je nesnesitelné. U Ždírce jsem to nevydržel. Tak mladá a v blázinci v Brodě? Od tama prý není návratu. To mi nějak nesedí. Přemýšlím nahlas. Jako první jsou zde přece psyhiatrická zařízení.

26.11.2019 v 7:19 | Karma článku: 11.26 | Přečteno: 440 | Diskuse

Milan Kalous

STOPAŘ - Veronika HB

Nezastavuj osamělé slečně. Nařkne tě ze znásilnění a budeš platit, platit, platit. Dokud tě úplně nezničí.

23.11.2019 v 4:49 | Karma článku: 19.00 | Přečteno: 747 | Diskuse

Milan Kalous

STOPAŘ - novodobé somráctví

Zastavit dnes stopaři je hazard se životem. Uvolňovaly se mantinely, uvolnily se i mravy. Pořád mám ale pocit, že jako řidič těm stopařům něco dlužím.

17.11.2019 v 5:04 | Karma článku: 15.46 | Přečteno: 607 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Jiří Babor

Tvé horké líce

"Tvé horké líce na mé líce, pojď miláčku, ta vůně je od pšenice, pár obláčků nás bude chránit jemným stínem..."

8.12.2019 v 11:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 55 | Diskuse

Filip Vracovský

Přítel Sníh a kámoš Mráz

Poztrácené je nenávratně fuč, a nezbývá, než zavřít oči a zavzpomínat na to, když se člověk toužil rozjet s větrem v zádech...

8.12.2019 v 8:18 | Karma článku: 16.62 | Přečteno: 303 | Diskuse

Jakub Kouřil

Hladový démon

Slétli se démoni. Černí jako havrani a tiší jako netopýři. V tichosti seděli na bobku u černého ohýnku, a ohřívali si své pařáty. Ten nejmenší s hlavou velkou jako tečka v otazníku, se uklonil a promluvil ...

7.12.2019 v 20:28 | Karma článku: 5.96 | Přečteno: 154 | Diskuse

Dita Jarošová

O vlásek /povídka/

"Jedu po dálnici, nesmím usnout!" Sugeruje si Zuzka a bolí ji nos, čelo, má několik podlitin. Provoz je obrovský, je neděle, musí být fit zítra do práce. Přivezou celkem dva. Osvětlené Brno v zadním zrcátku se rychle vzdaluje...

7.12.2019 v 20:27 | Karma článku: 8.19 | Přečteno: 206 | Diskuse

Jan Šik

Dívka, co pekla vánoční cukroví, které bylo hnusné

Zmanipulovat veřejnost jde snadno. Stačí fotografie se svůdnou ženou, vanilkovými rohlíčky, veselým textem a potom už jenom sdílet, sdílet, sdílet...

7.12.2019 v 18:00 | Karma článku: 15.06 | Přečteno: 492 | Diskuse
Počet článků 169 Celková karma 12.10 Průměrná čtenost 1486
Jen se tak dívám a naslouchám tónům kolem sebe.

Najdete na iDNES.cz