ŠKOLA HROU - školní jídelna
Při obědové pauze v jídelně sedávám rád sám. Není to tím, že bych se stranil kolegů. Je to jen jeden z mála okamžiků, kdy mohu nabrat dech do druhého kola dne. Občas si přisedne kolega Jiří, využívající těchto dvaceti minut obdobným způsobem. Ani jednoho z nás nenapadne u jídla cokoli řešit, natož pak žáky. Jindy si ale přisedne i žák. Pak to je zlé.
"Pane učiteli mohu si přisednout?" Nemůžete mu říci "NE! NEEXISTUJE." Nezbývá než se smířit s faktem, že je konec ladění vaší psychické rovnováhy. Okamžitě vás to vrátí do hry.
"Pane učiteli mohu si přisednout?" Ptá se Martin s andělskou tváří. Mám ho rád. Je to takový usměvavý čipera s trefnými poznámkami, ať už se to týká výuky při hodině, nebo mimo.
"Jistě Martine. Dobrou chuť." Žáci tento odpočinkový čas využívají myslím stejně jako já. Nestalo se mi, že by u oběda škemrali o známku, nebo o odstoupení od výchovného opatření.
"Vy tu pane učiteli sedíte tak sám, že to vypadá jako by se s Vámi na škole nikdo nebavil." Můj úsměv ho zjevně potěšil. Rozesmál se tak, jak to umí jenom on. Nekoordinovaně, nahlas, avšak mile. Cítím, jak se za námi všichni otáčí, co že si to tam povídáme. Ani nedomýšlím, jestli s námi obědvá vedení školy.
"Martine, ty lumpe! To jsi mi přišel zkazit luxusní zážitek nad touto pečenou kachnou?" ptám se s výčitkou ve snaze vychutnat si poslední sousta.
V naší jídelně vaří neuvěřitelně dobře. Kde jaká restaurace by mohla závidět.
"Pane učiteli. To vůbec ne." trochu se zarazil vědom si rozruchu který způsobil.
"Jen mi to tak připadlo." špitl, aby se vzápětí opět neovladatelně rozesmál. Nakažlivý smích dostává i mne. Okolí se opět otáčí, aby se vzápětí opět uklidnilo a všichni si mohli užít toho gastronomického skvostu. Netrvalo dlouho a hyperaktivní čipera opět začal.
"A pane učiteli ..."
"Nech toho!" přerušuji ho rázněji ve snaze zabránit jeho opětovného pokusu rozbouřit relativně zklidněnou atmosféru. To, že jsem se vzápětí pousmál bylo však další roznětkou k jeho nekontrolovatelnému smíchu. Ještě že už mám dojedeno a mohu se zvednout. Při odchodu k okénku s nádobím monitoruji osazenstvo jídelny. Samozřejmě. Jsou zde všichni. Vedení, kolegové, účetní, uklízečky. Jestli se mne někdo zeptá o čem byla řeč, netuším co mu povím.
Milan Kalous
Promořená stopařka
Je to týden a Verča nikde. Docela jsem si na ni zvykl. Ale co když už je také promořená? Včera to bylo v televizi. Zcela fundovaně o tom vedli debatu. Nejdřív jsem si myslel, že se dívám na nějakou ujetou Partičku s Genzerem
Milan Kalous
Stopařka bez roušky
Zvonek. CRRR. To bude Veronika. Stavila se s rouškami, jak slíbila. Otvírám z vesela a zvu ji dál. "Kde máš roušku?“ Nemyslím to zle. Vždyť jsem také bez roušky. Jsem přece doma ne?
Milan Kalous
Stopařka v roušce
Všechno se zastavilo. Úplně všechno. Policie má jiné starosti.Silnice pusté, bankovní účet vysychá, dovolená v háji. No tak budeme doma. Vždyť je tady také hezky. Pouštím si nově spuštěný televizní kanál pro seniory..
Milan Kalous
Stopařka - sms
Ten dopis mi byl čert dlužen. Verču mi byl čert dlužen. Celý ten stop mi byl čert dlůžen. Co mohu dělat? Nemohu dělat vůbec nic. Mohu jen napsat sms, že nestíhám, že se omlouvám, že mi to je moc líto. Ale čeho? Že jsem srab?
Milan Kalous
Stopařka - dopis
Veronika se od mámy konečně odstěhovala a všechno vyšumělo do ztracena. Už jsem ani nekontroloval katastr. Hlavně jsem přestal brát stopařky. I když je pravdou, že občas mi hlavou prolétlo, co všechno se tu noc mohlo stát.
Milan Kalous
STOPAŘKA - ve střehu
Hodil jsem celou tu stopařskou etýdu za hlavu a soustředil se zase sám na sebe. Nevolají. Také nevolám. Jen občas zkontroluji mámin katastr nemovitostí, jestli jsou brambory na řádku a všechno je v pořádku. Jak s oblibou říkávala.
Milan Kalous
STOPAŘKA - klid před bouří
Hned po výuce volám máti "Jak to vypadá?" V ledasčem má vždy pravdu. Tak jako každá matka. Nicméně polonahé děvče toulající se sychravou krajinou, toho času spící v její ložnici je zdá se mi i pro ni nevšední situace.
Milan Kalous
STOPAŘKA - můj osud
Stoupáme po schodišti starého bytového domu jako zloději zkoumající každé mezipatro pohledem nahoru. Čtvrté patro. Zdá se tu být klid. Také proč ne. V půl páté ráno. „Máš klíče?“
Milan Kalous
STOPAŘ - Veronika doma
Sedím u té pumpy neschopen čehokoli. Vzít si cizí osobu do auta je dnes opravdu hazard se životem. Pomalu mi dochází, co se vlastně stalo. Kontroluji. Doklady mám u sebe, brašna s laptopem je také na místě, mobil,... Sakra mobil.
Milan Kalous
STOPAŘ - Veronika ŽD
To mlčení je nesnesitelné. U Ždírce jsem to nevydržel. Tak mladá a v blázinci v Brodě? Od tama prý není návratu. To mi nějak nesedí. Přemýšlím nahlas. Jako první jsou zde přece psyhiatrická zařízení.
Milan Kalous
STOPAŘ - Veronika HB
Nezastavuj osamělé slečně. Nařkne tě ze znásilnění a budeš platit, platit, platit. Dokud tě úplně nezničí.
Milan Kalous
STOPAŘ - novodobé somráctví
Zastavit dnes stopaři je hazard se životem. Uvolňovaly se mantinely, uvolnily se i mravy. Pořád mám ale pocit, že jako řidič těm stopařům něco dlužím.
Milan Kalous
STOPAŘ - naděje i strach
V listopadu se v každém z nás probudila naděje, ale i strach. My co jsme nikdy na západě nebyli a znali ho jen z každodenních komunistických propagand jsme vedle euforie pocítili i úzkost. Obstojím? Osvědčím se? Nelžete, že ne!
Milan Kalous
STOPAŘ - listopad 1989
Nejlepší časy na stop byly, když pukaly ledy. To vám stavěli ještě než jste přišli na stanoviště. Bohatší, chudší, vzdělaní i hloupí. Všichni. Stačilo mít pod paží pár smotaných plakátů a na silnici se o vás poprali.
Milan Kalous
STOPAŘ - funebrák
Je dobře, že dnes už tolik stopařů na cestách není. Je dobře, že to studenti nemají zapotřebí a jezdí téměř zadarmo. Je ale škoda, že přijdou o ty zážitky, co jsme na stopu zažívali my. Tak třeba tenhle.
Milan Kalous
V zajetí hry IX. - návrat
Výmluvy Tomáše, že ho spravedlnost dostihla pro nesplacené dluhy ho do basy zřejmě opravdu dostanou. Otázkou je, co bude dál. Dluží podle portálu justice celkem milión korun. To už je slušná částka.
Milan Kalous
V zajetí hry VIII. - vězení
Tak už to má jisté. Tom. Dva roky natvrdo. No ale pozor, jak bude splácet tu insolvenci? Jak bude splácet alimenty? Neměl prostě podvádět. Nebudu si dělat výčitky. Nebudu.
Milan Kalous
V zajetí hry VII. - trestní oznámení
Podat na lumpa trestní oznámení není jen tak. Chce to odvahu a jistotu, že toho kdysi blízkého, milého, pozorného gaunera chcete opravdu zlikvidovat. Poslat do vězení. A teď na jak dlouho? Rok je málo, deset je moc.
Milan Kalous
Demokracie před soudem
Jméno: Demokracie. Datum narození: 17.11. 1989. Narozena: v Československu. Národnost: Česká Státní příslušnost: ČR-EU
Milan Kalous
V zajetí hry VI. - lék na insolvenci
Víme jak to u nás chodí. Víme jak si půjčit mega a vrátit jen třetinu. Vědí to gembleři. Vědí to hlavně podvodníci.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 177
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1463x