Tehdy se tomu říkalo boj proti imperialismu, dnes ochrana zájmů státu. To není o komunistech, kapitalistech (výjimečně ne některých teroristech, protože ti moc dobře vědí, že moderní technologie existují a dají se ošálit, proto volí zastaralé, nicméně účinné formy), neofašistech a podobně. Pořád je to o lidech. Dobře si pamatuji, že když jsme - údajně - zbavovali totality, spousta lidí už věděla, jak na tom vydělá. Právě jako na předchozích dobách. Největší "legrace" je, že když se podíváme na ty největší takzvané komoušské šajby, tak se vůbec nechovaly tak, jak se po nich chtělo. Ale vyšplhaly se k moci a tu neváhali zneužít. Ostatně kde se krátce po Sametu většina z nich objevila? Všude možně, jen ne v KSČM. Nešířili dále ideje pospolité společnosti, ale nadále si hrabali pod sebe, jak byli zvyklí. Protože ti, co snad chtěli opravdu vybudovat socialismus a věřili tomu, většinou byli první, kteří na to dojeli. A to je nemíním obhajovat, jen to konstatuji.